VITAMÍNY A DOPLŇKY STRAVY

CO JE DOBRÉ VĚDĚT NAPŘ. O VITAMÍNU C

A O VITAMÍNECH A DOPLŇCÍCH STRAVY OBECNĚ

Mnoho lidí žije v přesvědčení, že vitamínové potravinové doplňky jsou prospěšné, a že umí tělu zajistit přísun životně důležitých látek. Jsou samozřejmě doplňky a doplňky. Některé jsou kvalitnější, jiné méně, a některé jsou přímo škodlivinami. Obecně však pro všechny extrahované, či izolované, nebo dokonce syntetizované vitamíny, platí mnohá omezení. A je dobré to vědět. V nevědomosti, totiž můžeme v dobré víře našemu tělu nechtěně škodit. A nejen našemu. Nezřídka lidé tyto doplňky podávají v dobré víře intenzivně svým blízkým, právě při nemoci, nebo jiném zatížení.

V roce 2020 udeřil na všechny plošně a celosvětově koronavirus. Mezi lidmi začaly kolovat zprávy, že vitamín D velmi pomáhá při odolnosti vůči koronaviru. Půl roku poté se zdá, že vitamín D je v e-shopech téměř nesehnatelný. Lidé jej po celém světě v dobré víře své ochrany vykoupili. Všechny bez rozdílu, jak ty kvalitnější, tak i ty nekvalitní.

A vitamín C je prý na to také dobrý.

Určitě platí, že čím více víme, tím lepší a vědomější může být naše rozhodování. Pro názorný příklad se podívejme na nejpopulárnější a nejužívanější Vitamín C. Co je dobré o něm vědět.


L - ARCHITEKTURA versus D - ARCHITEKTURA

Přírodní vitamin C má chemicky shodný vzorec se synteticky vyrobenou kyselinou askorbovou. Tyto chemické vzorce však nerozlišují formu a tvar, neboli architekturu. Přírodní vitamin C má ze 100 % levotočivou formu architektury (L). Synteticky vyrobená kyselina askorbová má z titulu technologie výroby architekturu složenou z 50 % levotočivé formy a z 50% pravotočivé formy (D).

V přírodě se výživné látky-nutrienty nevyskytují samostatně, vyskytují se v molekulárních vazbách s dalšími četnými složkami. Naše buňky mají specifické receptory pro proteiny, na které jsou vitamíny navázány, nejsou to receptory jen pro vitamíny samotné.

Receptory schopné přijímat a zpracovávat vitamín C, čekají jako speciální zámky na příslušné pasující  "L" klíče, aby jimi byly odemknuty. Architektura receptorů je proto L architekturou, neboť v přírodě se vyskytuje pouze L forma vitamínu C.

3D model L kyseliny askorbové                                     3D model D kyseliny askorbové

"L" klíč tedy z logiky věci L receptor správně aktivuje a otevírá. Zatímco "D" klíč je receptorem také přijat, avšak nedochází k jeho aktivaci a návazným procesům. Díky tomu zůstává receptor odlišnou architekturou klíče (orientací / morfologií) zablokovaný a je tudíž vyřazen z dalšího přijímání "L" klíčů (receptor je tedy vyřazen z přijímání vitamínu C), čímž postupně klesá schopnost organismu přijímat a zpracovávat Vitamín C.

Klíč, který má shodnou jen část parametrů, nedokáže odemknout zámek. Naopak jej zablokuje.

Chemické složení není totiž jediným určujícím faktorem. Stejně důležitou roli hraje uspořádání, morfologie, informační toky, světelná vodivost, atd. Např všechny živé buňky (rostlina, zvíře, člověk) emitují ven ze svého nitra tzv. biofotony (objevil je a pojmenoval německý kvantový fyzik Dr. Fritz Pop). Tato emise biofotonů je navíc 100% koherentní a díky tomu, tak mohou biofotony dokonale přenášet v rámci živé struktury informace.

Otočením orientace architektury se tak vytváří optické izomery. Světlo (vedené informace) se proto v izomerech stáčí opačnými směry. Biologickou aktivitu tak má pouze kyselina L askorbová, a nikoli kyselina D askorbová.


JEMNOHMOTNÉ STRUKTURY A PROCESY

Technikou Kirlianovy fotografie se dají fotit drobounké emise molekul plynů, které interagují s bioenergetickou strukturou biopole - Aurou. Kirilianova fotografie tedy sice nefotí přímo Auru, ale fotí to, co na Auru přímo reaguje. Na obrázcích jsou vidět dva různé listy, jimž byla ustřižena velká část. Aurální vyzařování však zůstává i po odstřižení listu původní. Vidíme, že Aura nekopíruje pouze hmotu listu. Aura je totiž nositelem informací o struktuře hmoty listu. Nehmotná a jemnohmotná informační struktura je podstatou listu, nikoliv jeho následkem. Informační pole a informační toky určují a determinují hmotu a hmotné procesy.

Fotografie částí listů vytvořené Kirlianovou technikou


KOMPLEXICITA versus IZOLÁTY

Co se biologických účinků v těle týče, pak rozdíly existují, neboť vitamín C se v přírodě nikdy nenachází izolovaně a lidské tělo jinak reaguje a těží z vitamínu C pocházejícího např. z červené papriky, než z doplňků stravy, které obsahují syntetickou kyselinu askorbovou. K dobré absorpci vitamínu C jsou například zapotřebí flavonoidy, které se opět v přírodních zdrojích vitamínu C hojně nacházejí, zatímco v běžném syntetickém doplňku nikoli.

Izolovaná Kyselina askorbová (nebo jen s malým množstvím navazujících látek), tak může poškozovat organismus (ponejvíce ledviny)


KVALITA ZDROJE KYSELINY ASKORBOVÉ

Existují kliniky, (také v ČR i na Slovensku), které podávají svým pacientům kyselinu askorbovou intravenózně. Musí se však jednat o látku vysoce kvalitní. Problém nastává, pokud suplement pochází z USA, kde se kyselina askorbová vyrábí z geneticky modifikované kukuřice (kys. askorbová se běžně vyrábí z kukuřice).


KVALITA STUDIÍ ÚČINKŮ KYSELINY ASKORBOVÉ

Spolehlivost a kvalita studií působení kyseliny askorbové se samozřejmě různí. Ostatně jako u všech studií. Bohužel, velmi záleží na tom, kdo a proč ji dělá. Pokud chceme opravdu dělat spolehlivou studii k účinkům kyseliny askorbové, měla by být dvojitě zaslepená, randomizovaná a vzorek by měl činit nejméně 1000 subjektů. Dalším problémem těchto studií je v tom, že se musí jednat opravdu o zdravé jedince (spousta lidí má skryté potravinové intolerance, problémy se střevy, o kterých ani neví, jelikož jsou asymptomatické a jejich diagnóza vyžaduje speciální diagnostické testy, jako jsou např. testy funkční medicíny, které se standardně nedělají kvůli jejich finanční nákladnosti a nedostupnosti), a tak studie, která by brala v potaz veškeré okolnosti, ovlivňující výsledky podávání kyseliny askorbové je téměř nemožná. Berme proto veškeré studie s rezervou.

Existují například studie potvrzující fakt, že velké dávky podávání kyseliny askorbové v dávkách až 3 g denně, nemají žádný vliv na průběh ani četnost nachlazení a chřipek. Takovouto studií je např. Australská dvojitě zaslepená randomizovaná studie, která vyšla v Medical Journal of Australia v roce 2001.


OBECNÉ PRINCIPY

Obecně platí, že vitamíny mohou pocházet z různých zdrojů. Z přírodních, nebo chemických. Vitamínové doplňky procházejí procesem "konverze" (přeměny), buď během procesu extrakce, nebo jako důsledek čistě chemické výroby. Syntetické vitamíny mají přinejlepším 50% účinnost ve srovnání s přírodními vitamíny a mohou v podstatě v důsledku blokace příslušných receptorů, potlačovat schopnost těla absorbovat přírodní vitamíny. Jejich dlouhodobé užívání (tedy blokace receptorů), může naopak vést k neschopnosti daný vitamín přijímat.

Platí to obecně. Například u vstřebávání E vitamínu platí stejný princip. Naše tělo neumí využít "L" formu vitamínu E, a tato "L" forma může dokonce zabránit "D" formě vitamínu E proniknout do buněčných membrán.


NEUSTÁLÁ ZMĚNA

Ohledně látek a vitamínů sledujeme stále nové a nové objevy. Před 15 lety byl velmi módní Vitamín C (kyselina askorbová). Po několika letech, kdy lidé masivně užívali vitamín C, však bylo náhle zjištěno, že tělo nedokáže kyselinu askorbovou dobře vstřebávat, pokud nejsou přítomny bioflavonoidy, hesperidin a rutin. Tak se vitamín C začal prodávat s bioflavonoidy, hesperidinem a rutinem. Pak se zjistilo, že vitamín C je špatně vstřebáván bez kalcia, tak se veškerý vitamín C začal prodávat zase s kalciem.


MOUDRÁ PŘÍRODA

Podstatou je, že v přírodě se vitamíny nevyskytují izolovaně, existují v komplexních molekulárních vazbách.

Například "hořký pomeranč" (nepatří mezi jedlé druhy ovoce) představuje výborný zdroj levotočivé formy vitamínu C, jehož množství může představovat v standardním výtažku až 42 %. Hořké pomeranče jsou však na rozdíl od těch běžných mnohem bohatší nejen o vitamín C, ale také o polyfenoly, antokyany a jiné silné antioxidanty. Např. bioflavonoidy - hesperidin a narirutin, thiamin, rostlinné kyseliny jako: kyselina listová, hydroxyskořicová, kávová, kumarová, sinapová, ferulová, a k tomu: beta-karoten, provitamíny, vitamíny B1, B2, B6, z minerálů např. vápník, fosfor, železo, hořčík, sodík, selen a draslík atd.


CELOSTNÍ PŘÍRODNÍ ŘEŠENÍ POTŘEBNÝCH LÁTEK

Přírodně, kvalitně a zdravě to umí tzv. "Zelené potraviny". Kvalitní zelené potraviny umí nejen kvalitně budovat organismus, ale také jej umí kvalitně očišťovat. Chcete např., aby se Vám zuby zlepšily přísunem vápníku? Vápník z lékárny ani z mléka vám v tom nedokáže pomoci. Napřed je potřeba do sebe dostat přírodní cestou tu správnou formu vitamínu K2, aby se mohl vápník začít usazovat v zubech a kostech a všude tam, kde má. Pokud nám takový přírodní vitamín K2 chybí, bude se vápník naopak usazovat tam, kde ho velmi nechceme (na vnitřních stěnách cév). Zelené potraviny toto vše umí správně zajistit. Jejich dosah a účinek je veskrze komplexní. Díky těmto celostním účinkům umí zelené potraviny postupně zlepšovat a odstraňovat alergie, usazené toxiny a nežádoucí chemikálie, odstraňuje překyselení, hormonální potíže atd. atd. atd.

Pokud uvítáte moudré celostní řešení doplňování potřebných látek do těla, zde najdete více 


POZOR NA "JAKOŽE LEPŠÍ" LIPOZOMÁLNÍ VITAMÍNY

Lipozomální Vitamín C se v e-shopech tváří jako chytrá a lepší varianta vitamínu C. Výrobci se předhánějí s tvrzením, že takové vitamíny mají vysokou vstřebatelnost, kolem 90%, dále že prodlužují dobu vstřebávání a že chrání zažívací trakt. A jak je to ve skutečnosti?

Lipozomální vitamín nehovoří vůbec nic o architektuře vitamínu. Ten může být pod lipozomální vrstvou jak levo, tak pravo točivý. Znamená to pouze, že kyselina askorbová je potažena lipozomální vrstvou. Tato vnější vrstva má chránit vnitřní obsah (tedy v našem případě kyselinu askorbovou) před zničením žaludečními šťávami a dalšími vlivy, aby vitamín jednak nezaniknul ještě dříve, než se dostane na místo určení a také částečně chrání organismus před přílišným působením kyseliny. Někteří výrobci se pak chlubí tím, že jejich liposomální vitamín je vstřebatelný až z 95%. To je však zcela zavádějící informace. Nejedná se o vstřebatelnost, ale o dopravitelnost dále do organismu. A pokud je obalená vnitřní kyselina askorbová pravotočivá ... tak bohužel platí vše výše uvedené.

To, co v drtivé většině takovým vitamínům chybí, je celý komplexní řetězec dalších přírodních látek uvedených výše.

Lipozomální obal je uměle vyprodukovaná struktura, vytvořená z lipidové dvouvrstvy. Lipozom může být použitý jako vehikulum, které může dopravit vitamín nebo léčivo na požadované místo v organismu. Liposomální struktury mohou být připraveny například působením ultrazvuku na biologické membrány. Lipozomy jsou často složeny z fosfolipidů obohacených o fosfatidylcholiny. Mohou také obsahovat různé příměsi za různým specifickým účelem.